Mireille Négre
Rozkveť tam, kde právě jsi
Dávný příteli, příteli od první chvíle,
ať jsi kdekoli, dej křídla svému srdci!
Kvítka u cesty touží po tvém pohledu
a nebe po tvém úžasu.
Do země se vsakují tvé pochyby,
daleká modř halí tvé stíny.
V lese sklánějí stromy k sobě své hlavy,
jejich šum je ozvěnou tvého tázání.
Paseky skýtají místo pro tvé bloudění...
Pahorky v dáli jsou obzorem pro tvé sny...
Tvůj duch ať na chvíli spočine
v široké náruči větví velikých cedrů!
Vyleť do výše jako vlaštovka!
A své nářky skláněj
jak smuteční vrba do světa mlh.
Míza uvnitř tvých žil
ať kvete všude, kde právě jsi,
dávný příteli, příteli od první chvíle.
Propůjči kamenům svou barvu!
Z propasti tvého života
ať vzejde vzkříšení...
z knihy Pro Tebe, můj Bože, tančím
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.