Nedávno jsem přečetla knížku Mireille Négre Pro Tebe, můj Bože, tančím. Je to autobiografická knížka o úspěšné tanečnici, která se na vrcholu své kariéry rozhodla odejít do kláštera ke karmelitkám. Po deseti letech ale z kláštera odešla, protože cítila povolání k tanci. Chtěla Boha oslavovat celou svou bytostí.
Při svém pobytu na karmelu složila krásnou modlitbu, která byla primárně určená děvčatům, která se připravovala na kariéru vroholových tanečnic. Ale já myslím, že je to modlitba, kterou se můžou modlit nejen tanečníci, ale třeba i hudebníci. Stačí vyměnit pár slovíček. Já jsem to tak udělala. Mám ten text pověšený nad postelí a každé ráno se ho modlím. Dává mi novou sílu k tomu, abych pokračovala ve své, někdy dost obtížné, práci - chválit Boha zpěvem
Tady je:
Ježíši, pomoz mi
jít vždycky dál,
tančit stále výš
a milovat stále silněji.
Dej mi v mém cvičení
odvahu a vytrvalost.
Zaplav mi duši neviditelným světlem
své eucharistie.
Dal jsi mi tělo pro tanec
a já Ti nabízím svou práci.
Zachovej nás ve svém pokoji.
Panno Maria, Paní Krásy,
chraň nás
a dej našemu umění zářit pod svým světlem,
uprostřed našeho poraněného světa,
aby je krása a láska přenesly přes nenávist a válku
ke slávě Tvého jména.
Týjo, Peťo, to je krásné, díky za její publikování. Někdy je to opravdu těžké, oslavovat Boha uměním, nezaměnit jeho slávu za svou vlastní....
Musím říct, žes to opravdu vystihla doslova a do písmene. A to je tak ve všem. Ja začínám den vždycky modlitbou, kde pána prosím, aby žehnal dni a všemu, co budu dělat. Třeba teď mi doufám žehná, když píši koentář k tvé modlitbě. Pokud se to tam objeví, je to výsledek božího milosrdenství, že mi vůbec požehnal.
Ahoj Divoká Hruško. Prosím Tě jsi ze Žďárce? Jestli ano, ozvi se mi prosím na <a href="mailto:[email protected]">[email protected]</a><br />
Díky Barbora
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.